Autor Lupo Anetta

​Jsem blázen a jsem na to hrdý !

Co znamená být normální? Člověk se narodí, naučí se chodit a jde do školy. Skončí školy a jde do práce. Založí si rodinu a jde do práce, pak jde do práce, pak jde do práce, pak jde do práce a pak je v důchodu. Sotva si trochu pohraje s vnoučaty a už ho vezou. Je toto být normální? Pokud ano, budu radši blázen. Každý kdo se ze startu života zařadí do stáda, riskuje že ho v něm stráví celý a nikdy nepozná ten pocit, jaké to je žít v prostoru.

Když jsem opustil celkem dobře placenou práci, možná si par lidí řeklo že jsem blázen. Ale já jen vystoupil do prostoru, nechtěl jsem se do smrti tlačit​ ve stádu a nezkusit to. Vždyť ostudou není neúspěch, ale strach z pokusu! Tak jsem to zkusil a… a žiju ve svém prostoru a dýchám čerstvý vítr, který mně tlačí pořád dál a dál. Vždyť kolik je těch, co to zkouší, mají svou dílničku, garáž, kůlnu kde si plní své sny a zkouší se nadechnout? Mnozí o nich říkají že jsou to blázni, ale opravdu si to i myslí, anebo jen tiše závidí?

Každý má někde ve své hloubi tu touhu vystoupit ze stáda a nadechnout se, jen málokdo je těch co najdou odvahu a radši zůstávají normální. Popravdě, díky za to, jinak by se mohlo stát že by bylo na světě tolik bláznů, že by hrozilo, že bych se ocitnul zas ve stádu.

Pokud je blázen ten, kdo vystoupil ze stáda, budu tím bláznem rád. Protože, jen blázni jsou skutečně šťastní a jen blázen může v závěru života říct – ŽIL JSEM VE SVÉM PROSTORU !

--
Lupo Anetta
www.lupoanetta.estranky.cz