Často mám také jinou představu o dílech, která se zde někdy prezentují. O tom už ve Fóru padlo mnoho slov, až bychom se opět dostali k nějakému dělení na A, B, C a možná další kategorie? Zkusme nejdřív nazvat věci pravým jménem, když dochází argument začínáme používat DUŠE, CIT jako štít, ale proti komu? Můžeme si třeba připomenout nějaká negativa jako závist, nepřejícnost aj.? Nebo budeme požadovat sekce s duší (s chybami a bez chyb) a bezduší? V době, kdy jsem začínal tady žádné takové kopírky neexistovaly a vše se řezalo ručně. Jsem z této školy a rozhodně mně to neláká, ani bych neměl tyto možnosti mít kopírovací stroj. Peníze, prostor a pak také hlavně ODBYT těch mnoha výrobků a potíží s tím spojených. Spíš je možné jim přiznat šikovnost. Těch co to nedělají je většina. Jestliže to někdo takto pojal, jde už o to, jestli si model vyrobí nebo ho odkoupí od řezbáře. Rozhodně zde nevystaví několik stejných děl. To právě udělá jen řezbář, který tu hromadu zdolal a s tím se pochlubí. Zákazníci nepřicházejí jen, že chtějí jeden kousek, ale někdy prostě chtějí čtyři hlavice na čtyři sloupky. To jen příklad. Navíc kvůli pár zakázkám to člověk nebude řešit, vezme svoje kopírovací zařízení obkročák, metr nebo šupleru, rozměří a jede. Rozdílů v typech řezby je tady bezpočet, které nehaním. Jen některé nejsou moje parketa. Pro moji realizaci a spokojenost s odebíráním mi stačí materiál co se vejde upnout do hoblice, případně i dvaceticentimetrový špalík na figurku dostatečně vycvičí moji trpělivost. Jiní se zase potřebují realizovat ke spokojenosti ve dvoumetrovém kmeni. Každému přeji aby se v tom někde našel a byl spokojen se svojí tvorbou s odstraňováním přebytečného materiálu k obrazu svému. Musí mi být jedno jak. Jde spíš o to vysvětlit neznalému potencionálnímu zákazníkovi rozdíly v těchto typech řezby ručního zpracování a strojového kopírování. Na podzim jsem četl článek, který nějaký redaktor nazval Řezbáři melounů (kytičky v zelené slupce byly docela líbivé). Tak jen doufám, že je sem někdy nebudeme chtít zařazovat. Miloš Kohlíček
|